Film vypráví jednoduchý příběh, který zažily všechny děti: jak vymyslet imaginární svět, jak uniknout z každodenního života rámovaného pravidly nařízenými rodiči (a celou společností za nimi). Středověké prostředí dodává historický nádech, který se snaží v první části filmu poškrábat idylický obraz princezny.
Film využívá (spíše snadného) protikladu přírody a kultury. Svět, o kterém malá princezna sní, je ve skutečnosti světem hrozivého lesa, osídleného na první pohled děsivými tvory, jejichž rostlinná říše přebírá vše, od zdí hradu až po objekty kultury, které ji chceme přizpůsobit. Grafika podporuje tento protiklad mezi geometrickou tuhostí hradu a invazivní plynulostí zvířat a rostlin v lese.
Příběh je tedy příběhem o tom, jak princezna objevila hodnotu přestupku. Zážitkem je ale přinejlepším malé bodnutí, návrat postavy do rodinného kruhu, aby se na chvíli podělil o svůj objev. Během toho se budeme škodolibě pohybovat ve světě klišovitých obrázků a zahlédnout možnost jejich odvrácené strany.
Pochopte příběh, téma, vyjádřete svou citlivost a procvičte své kritické myšlení.
Zájem Dark Dark Woods nespočívá ani tak v příběhu, jako spíše v úvahách, které nám umožňuje nastínit ikonickou hodnotu obrázků (obrázků braných jako souhrn kulturních reprezentací).
Můžeme začít diskutovat o pojmu stereotyp a identifikovat všechny, které jsou ve filmu použity v souvislosti s „příběhy princezen“.
Dále by bylo zajímavé zamyslet se nad efekty obrázků, jak jsou popsány v části filmu, kde se malá holčička učí podobat se portrétům v galerii. Tuto diskusi můžeme rozšířit o zpochybnění historie místa ženy ve společnosti a zejména rozdílů mezi obrazem žen zprostředkovávaným dvorskou literaturou (který do značné míry přetrvává i v současných reprezentacích) a sociální realitou klasického středověku.
Další oblast diskuse se týká obrazu lesa. Jak se staví proti obvyklému životu malé princezny a proč? Je les ještě dnes místem neznáma? Místo lesa jako místo divočiny a místo života si zaslouží i historický pohled.
1-Proč holčička souhlasí s tím, že bude dělat všechny činnosti, které jsou jí uloženy?
Dítě má dělat to, co po něm dospělí žádají... Princezna má povinnosti ohledně své hodnosti, musí se chovat určitým způsobem, kterému se musí naučit...
2-Proč se bojí lesních tvorů?
Jsou to monstra: neznámá stvoření, která žijí mimo lidi. Pocházejí z lesa, který je sám o sobě nebezpečným místem.
3-Proč můžeme říci, že svět lesa je opakem světa hradu?
Les je organický, divoký, neuspořádaný, volný, zatímco hrad je minerální, rozdělený, regulovaný, omezený...
4-Jaké všechny prvky ukazují, že jsme v „příběhu princezny“?
Hrad, středověké kostýmy, obrazy, služebnictvo, konvenční činnosti (údržba, vyšívání, hudba, literatura)...
5-Co nového film ukazuje o princeznách?
Jejich život byl těžký, museli se naučit spoustu pravidel. Nebyli nutně spokojeni se svou omezenou situací. Byli jako vězni...
6-K čemu na zámku portréty slouží? Mají vliv na princeznin život?
Jsou to princeznini předkové. Jsou obrazem toho, čím se musí stát, modelů, které musí reprodukovat.
7-Proč se princezna tolik baví s lesními tvory?
Díky nim zažije to, co obvykle nedokáže. Nepodléhají pravidlům zámeckého života, tato pravidla porušují. Odvedou ji z hradu. Umožňují mu volně používat své tělo.
8-Co se princezna naučila?
Že život nebyl omezen na pravidla princezny, že i její rodiče se mohli chtít bavit, že to, jak se musíme chovat ve společnosti, je jako oděv, který skrývá to, jací skutečně jsme...
Reference
O historii žen: *Historie žen na Západě - svazek 2 Středověk*, Georges Duby a Michelle Perrot, Christiane Klapisch-Zuber (r.) (Plon, 1990).
K historii vztahu člověka k lesu: *Příběh z lesa*, od Martine Chalvet (Seuil, 2011).
Vytvořeno s podporou francouzského ministerstva národního školství a CNC.
Sledování filmu s rodinou, vzdělávací aktivity s rodiči doma a s učiteli ve třídě.
